Kapitola 1. - Dům vyvolené 2/3

17. února 2008 v 21:47 | Jenn |  Kostky jsou vrženy
Bohužel jsem to stihla jen tak nějak trochu na 3. část si budete už vážně muset počkat až přijedu... ;) Tak pište komenty, tahle část by měla už být lepší než ta předchozí... Snad xD

,,A my budeme mít tuto možnost taky?'' zeptala se Leslie na totéž co jsem zrovna chtěla vypustit z úst já. Odpověď nebyla moc uspokojující…
,,Vy nejspíš ne, platí to převážně pouze pro druhy a to vy nejste, ale je i spoustu vyvolených kteří tuto výhodu mají. Musí být však obzvlášť silní.'' mrkl na mě a já si uvědomila nás předchozí rozhovor… Mnozí z nás doufají, že budeš upír,ale to jen ti,co jsou na straně zla. Pokud by jsi byla upír,dokázala by jsi příliš zlé věci,nejen pro náš svět ,ale i pro tebe samotnou. Já a mnoho dalších dobrých druhů doufáme však,že budeš čarodějka vybavil se mi rozhovor s Melkinem. Teď teprve jsem měla čas nad tím přemýšlet. Všechno se seběhlo tak rychle, aniž bych věděla co je skutečné a co ne. Annie kráčela vedle mě a byla mi jasné, že také přemýšlí o událostech posledních pár hodin.Š li jsme dlouho a teprve teď jsem si uvědomila, že naše kufry zmizeli i s tělesnou schránkou kocoura. Vůbec mi to ale nevadilo, proč by taky mělo, usmála jsem se, měsíc zářil a po kraji silnice si to kráčel bledý Frankenstein se dvěma holkama. Musela to být vážně podívaná, ale nebyl kdo by na nás koukal… Všechno bylo zvláštní, cesta která byla obvykle rušná teď byla zahalena tmou a tichem, přerývaným jen naším dechem a kroky.
,,Už jsme tu.'' přerušil tíživé ticho Melkin až jsem sebou trhla. Před námi stála jen obyčejná popelnice a proto jsem se jen nechápavě na Melkina zamračila. Ten mě ale ignoroval a vytáhl bělostný kapesníček, načež se mé obočí ještě více zdvihlo a Annie na tom byla očividně stejně. Nechápavě jsme koukali na Melkina, který stíral běloskvoucím kapesníkem špínu z pomyslného středu popelnice.
,,Pane Meloune co to-''' chtěla jsem se zeptat na jeho podivné počínání.
,,Psst!'' přerušil mě a tak jsem tedy uraženě mlčela. Dál kroužil po popelnici překvapivě stále bílým kapesníkem až sebou škubl a cosi zašeptal na víko. To ku mému překvapení vytvořilo jakousi mezírku mezi popelnicí. Temnou mezírku,kterou by se tentokrát neprotáhl ani Melkin. Uchechtla jsem se při představě že by se tou centimetrovou mezírkou měl protáhnout takový sic štíhlý,ale dlouhý Frankenstain. Chudák, jak já mu křivdím, je vlastně v celku fajn. Dospěla jsem k rozhodnutí a ovládala jsem svůj úsměv,abych nevyprskla nahlas. Melkin teď totiž klečel na všech čtyřech a přitom byl stále bledým chlapíkem. Když jsem se podívala pozorněji co to dělá, už jsem se nevydržela nesmát, Annie se zachovala podobně.
,,Pane Melkine?'' otázala jsem se zdvořile,avšak pohublý únosce dál měl svá ústa přitisklá k mezírce v popelnici, což vypadalo nejen nechutně, ale i dost směšně. ,,Není vám něco? Nepotřebujete pomoc nebo tak?'' dál jsem vzorně stála, ale smích už musel být více než patrný, protože v tu chvíli jsem vyprskla smíchy - Mr. Melkin se konečně odlepil od popelnice a z úst mu kapali sliny. Rty byli jako bez barvy a tenčí než předtím,jako by z nich někdo vysál krev i život. Bylo to nechutné vzezření, já jsem se však smála.
,,Co se vám to stalo?'' Annie vykulila vyděšeně oči, na rozdíl ode mě vypadala spíš na to, že se pozvrací.
,,Promiňte děvčata, již jednou jsem se dnes zmínil o přísném bezpečnostním systému aniž bych vám lecos vysvětlil.'' vytáhl si kapesník a již zmiňovaný kapesníček si zastrčil za kalhoty, jak to dělávají staří lidé. Tímto čerstvým kapesníkem si otřel slinu z úst a do rtů se mu pomalu začala vracet barva, vyhodil poslintaný kapesník do stále otevřené mezírky v popelnici, která jej hlasitě spolkla a přibouchla konečně víko. ,,Víte, k neblahým událostem posledních měsíců, byli šéfové druhů i vyvolených nuceni k jistým opatřením, mezi něž patří i toto ''' ukázal na špinavou popelnici která již stála pár metrů za námi. ,,Jelikož dost vyvolených přešlo v těchto časech na druhou stranu, museli jsme každý začarovat nějaký předmět kterého si ceníme a vložit do něj něco z našich JÁ… Vzpomínky, vědomosti, myšlenky…'' němě jsem na něj zírala, nešlo mi na mysl, jak někdo dokáže něco takového udělat?!
,,Ale Melkine, jak něco takového-''' přerušil mě mávnutím ruky.
,,Je to něco jako DNA, proto jsem tam taky musel dát pusu…'' zapitvořil se nechutí ,,Já osobně si myslím, že je to velmi nehygienické, ale oni mě neposlouchají, mě ne…'' už zase odbočil od téma a dívky se na sebe jen podívali, bylo jasné že myslí na to stejné. Co se tu mohlo bože stát, když lidi musí dávat pusu k popelnicím?!
Dopíšu.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 forever2gether - twoe SBčka <33 forever2gether - twoe SBčka <33 | Web | 18. února 2008 v 7:51 | Reagovat

Ahoyky, na našem blogu je článek o tom, že jedeme na lyžák, tak sem mooc omlouváme, že do příštího týdne od nás neuvidíš žádný komentář .. ;) Měj se hezky :P

2 Ginny Potter Ginny Potter | E-mail | Web | 18. února 2008 v 8:03 | Reagovat

Ahoj. Velmi rada sa stebou spriatelím...máš úžasný bloček a krásne poviedky..hned si ťa pridám :o)

3 Bariska Bariska | Web | 18. února 2008 v 9:00 | Reagovat

jejj to je uplne uzoooo ! Pridej rychle 3/3 nebo to nevydrzim =D

4 Nera Nera | Web | 18. února 2008 v 9:29 | Reagovat

Ahojky, nechceš spřátelit? jestli jo odp na můj blog ať vím, žes tam byla! Díky moc a odp! =)

5 Nera Nera | Web | 18. února 2008 v 9:47 | Reagovat

Jej, tys mě prosila o spřátelko a já si toho nevšimla! ale určo ráda spřátelím!

6 Carrol Carrol | Web | 18. února 2008 v 14:27 | Reagovat

Ahoj, moc ráda se spřátelím a co nejdřív se pustím do tvý povídky... Díky moc...  Co nedřív si tě přidám... měj se...

7 Lucka Lucka | Web | 18. února 2008 v 14:45 | Reagovat

Moc ráda spřátelím :)))

8 Illandris Illandris | 18. února 2008 v 16:30 | Reagovat

Super kapitolka:) Rychle další:D

9 Laya Laya | Web | 18. února 2008 v 17:55 | Reagovat

ráda spřátelím :))

10 Gabča Gabča | Web | 18. února 2008 v 18:10 | Reagovat

Aoj,hlásneš pro mě prosím tady:http://bugii.blog.cz/0802/5-kolo-vgs

Kdykoliv budeš potřebovat,napiš na blog a taky pro tebe hlásnu x))

Děkuji moc,za každý hlásek jsem ráda x))

11 Lištička Lištička | Web | 18. února 2008 v 19:02 | Reagovat

Bezva :))

12 Allys Allys | Web | 18. února 2008 v 23:11 | Reagovat

nazdarek, pekný příběh aji blog..:)

a pro Jenny, ráda spřátelím...;):)

13 Fallen angel Fallen angel | Web | 21. února 2008 v 11:26 | Reagovat

Spřátelím moc ráda.

14 Drachia Drachia | Web | 21. února 2008 v 12:08 | Reagovat

Nechci bejt šťoural, tfuj!, to ne, ale neodkejvali jsme si spřátelení? :) Já jenom, že na mim blogu už je a tady je... Mno, nic, nebudu to hrotit :) Věřim, že máš hodně práce a tak, že se nedostaneš na blog, sem se chtěla jenom trochu zviditelnit :D

Jinak slušnej začátek... Líbit se mě :)

15 Nora van Hallen Nora van Hallen | Web | 21. února 2008 v 19:17 | Reagovat

Ahoj, ráda spřátelím, ale po pravdě, nevím, jak často budu psávat komentáře, takže jestli máš pravidla typu: Pokud nenavštívíš blog alespon jednou za dva dny a nezanecháš komentář, škrtám tě z SB., tak budu asi špatný SB, protože já kolikrát vážně nestíhám:) Ale pokud ti to nebude vadit, nemám prosti spřátelení ani jednu námitku:))))

16 Melissa Melissa | Web | 21. února 2008 v 19:20 | Reagovat

Ahojky strašně ráda spřátelím.. upe se mi líbí tvoje povídka kostky jsou vrženy... kdyžtak mi pisni na icq...děkuji...

17 Fallen angel Fallen angel | Web | 25. února 2008 v 20:14 | Reagovat

Je to nádherné. Fakt :D jsem zapomněla dodat. Jsem to už četla a teď come back ke komentářům. Aby ses nedivila, že čtu tak rychle :D

18 MarryT MarryT | Web | 15. března 2008 v 8:54 | Reagovat

No super už ten pohled jak tam líbá popelnici byl k nezaplacení... Mno asi bych nadřízené uškrtila, kdyby mě k něčemu takovému nutili... Vážně super kapča ;-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.